Differences

Tak jsem se konecne dokopala k tomu neco napsat. Ne ze bych nemela cas, ale ono lenost je lenost:) Chtela bych sem napsat takovy poznamky, co me na americe nebo me rodine tak nejak zaujalo, co je tu vlastne jiny, takze:
1) Kdyz jsem prijela, objali me.. Proste uplne cizi lidi, vubec jsem je neznala.. A pak i kdyz jsem se seznamovala s nekym dalsim, tak me kolikrat taky objimali.
2) Pravidla a zivot me rodinky.. Pres den tu neni pustena televize! Vubec! To jen nekdy vecer, takze je tu furt hrozny ticho..
3) Kdyz chce muj "braska" hrat na pocitaci, musi se vzdy ptat. Nerikam, ze je to dobry ci spatny, jen je to jiny
4) Maj tu jenom toastovej chleba a obcas koupej takovy ty sladky housky, co se z nich delaj hamburgery. Českej chleba mi hrozne chybi, presne podle ocekavani.
5) Necekane vedej, kde priblizne lezi Ceska republika, ale stalo se mi i to, ze se me chlapek ptal, jestli patrime pod Rusko:D
6) Nemaji skoro zadnej obed, hlavnim jidlem je opravdu vecere, pred kterou se modli. To me ani neprekvapuje, kdyz je asi 90% americanu vericich..
7) Za tu dobu tady uz jsem snedla vic hamburgeru nez za celej zivot a to i pres to, ze ziju na vesnici.
8) Takovy ty klise, jakoze se vas kazdej zepta "how are you?", aniz by cekal na odpoved, snad ani nemusim rikat.
9) V restauracich a bufetech nosej vzdy jidlo pro cely stul najednou na jednom obrovskem tacu. Nechapu, jak to muzou unest..
10) Kdyz jsem si kupovala vcera saty s vystrihem a spagetovymi raminky, sestricky me upozornily, ze pokud je chci nosit do skoly, musim pres ne neco mit, aby mi nebyly videt ramena a prsa:D Nejdriv jsem na ne koukala jak blazen, ale pak mi doslo, ze to fakt neni vtip:)
11) Sice vedi, kde asi CR je, ale predpokladaji, ze se tam zije opravdu jako asi v Africe nebo ja nevim.. Jasne, ze my taky nemame jasnou predstavu, jak zijou treba v Kazachstanu, ale kdyz se me zeptali, jestli znam serial Sipsonovi a ja ze jo, a oni z toho byli uplne vedle, ze vim co to je, tak to me fakt pobavilo..

Zaverem. Asi by se toho dalo napsat mnohem vic, ale nic me ted tak nejak nenapada. Abych to tak shrnula, je to tu vpodstate vsechno dost stejny a tu odlisnost tvorej detaily. Nekdy si rikam, ze jsem se mela vydat nekam mnohem dal za poznavanim novy kultury, treba do Japonska nebo Koreji, ze tohle je proti Indii (kde byla na rok jedna z mych sester) v podstate nic. Ale na druhou stranu, zas bych to nemusela zvladnout, nevim. Tohle je takovej kompromis..

Stěhování, rodinka a "farma":)

Tak jsem se prestehovala. Uz od soboty bydlim na farme:) Ovsem asi to neni farma, jakou si vsichni tak nejak vybavite. Jsou to tri budovy. Jeden je uplne normalni barak, tam s moji rodinkou bydlim. Rodina je hrozne mila a az tak nejak neprirozene hodna a hlavne slusna:) (coz se se mnou moc neslucuje, ale budu si muset asi zvyknout na jinej styl zivota:D) Moje soucasny misto bydliste je vzdaleno asi 3 mile od mini mestecka, kde jsou tak dva obchody a jedna skola, kam budu chodit. Jsem plne zavisla na rodine a jejich aute, nikam si nemuzu zajit sama, leda tak na prochazku do lesa, coz je pro me fakt hrozny.. Asi bych taky mela rict, z jakych clenu se ta moje nova rodinka sklada.. Takze: "mamka" Elaine, "tatka" Greg, tri "sestricky": Rianna (18), Kristen (17) a Elissa (15) a pak "braska" Nick (13). Mam svuj vlastni pokoj (nevim, komu za to podekovat, ale jsem za to fakt vdecna), kterej je takovej dost prazdnej, ale ja dokazu udelat bordel kdekoli:D Nevim, proc tomuhle mistu vlastne rikaji "farma". Maji sice 14 krav a par slepic, ale ty se o sebe staraji vicemene samy, jsou furt na pastve a jeste jsem nevidela nikoho, ze by o ne jevil nejaky zajem.. Mozna tak pres zimu..
Ziji tu proste naprosto jinak. Pres den, kdyz se nikam nejede, tak je tu hrozna nuda a ja jsem vetsinou na internetu nebo si ctu (spis se snazim si cist). Ani na televizi moc nekoukaj, to jen kdyz fakt neco davaj a spis se jen tak poflakujou nebo hrajou na pijano atd. Bude to tezky si zvyknout na neco takovyho, ale jednou jsem se fakt rozhodla a nemuzu to jen tak vzdat. Jeste vecer zkusim napsat, co jsem tady zatim dala, co me prekvapilo a co vubec atd. atd.
Mejte se:)

Cesta

Odlitala jsem v 6 rano z Prahy.. Jelikoz to bylo 18. 8. a ja mela 17. narozky (navic osmnacty) musela jsem to jit aspon trochu zapit a zaroven "oslavit" muj odjezd.. Cesta do Prahy v pohode, chtela jsem spat, ale nejak se mi to nepodarilo. Pak jsem nasedla s dalsima peti exchange studentama na letadlo smer Frankfurt. Tyjo kdyz se to letadlo zvedalo ze zeme a ja si zacla trochu uvedomovat, ze se loucim na rok s ceskou republikou, byl to docela zazitek.. Z Frankfurtu jsme leteli do Chicaga, kde jsem si uvedomila (ne, ze bych to predtim nevedela nebo by me to nenapadlo), ze Amerika jako "svobodna a otevrena" źeme je nejvetsi kec jakej jsem kdy slysela.. Kdyz jsem totiz stravila pul hodinky rozbalovanim kufru, vylejvanim vina a naslednym vyhozenim flasky jen proto, ze nejakej typek nemel dobrej den a uletelo mne kvuli tomu letadlo, byla jsem poradne psychicky vydeptana a uprimne se mi chtelo domu.. No nic, ctyri hodky jsem si pockala na dalsi let.. A na letisti uz na me cekala "prijezdova" rodinka. Ma asi 8 clenu, ale nejsem si uplne jista, jestli jsem na nekoho nezapomnela:D Muminka z tyhle rodiny je hlavni osobou od YFU pro stat New York a zarizuje, aby se axchange studentum nasla rodina. Ja uz svoji budouci rodinku taky mam. Zije asi hodku cesty od New York city (prej), tak jsem zvedava.. S moji anglictinou je to zatim velice bidny a to doslova.. Nejsem schopna moc rozumet, natoz mluvit. Pokud si tohle cte nekdo z moji tridy: "Makejte na sobe dokud to jde, oni mluvej fakt jinak:D"..
Momentalne tu sedim a premejslim, jestli jit dolu za ostatnima a snazit se necemu rozumet nebo se jit osprchovat a lehnout.. Vim, co bych delat mela, ale taky vim, jak se mi hrozne nechce.. God bless America:) Btw. vsude tu maj americky vlajky a to tak ze fakt na kazdym baraku..
No nic, mejte se tu hezky:)

Pro zacatek..

Asi tak pred rokem jsem dostala napad jet na rok jako exchange student do USA. Tenkrat mi to prislo naprosto senzacni a byla jsem nadsena, ale jak cas plynul moje teseni se se zaclo pomalu menit v obavy a nakonec docela i v strach. Nicmene zpatky, proto abych se mohla stat exchange studentem jsem si musela sehnat agenturu (ja zvolila YFU, ktere take chci moc podekovat:)), domluvila jsem si schuzku a jelikoz i tatinek i maminka nakonec souhlasili, zaplatili nemalou castku, ja slozila jakesi "zkousky" z anglictiny, tak jsem ted tady, ziva a (relativne) zdrava a cekam, co se bude dit dal..